Co je skutečnou příčinou anorexie?

Napsala: Mgr. Kateřina Matláková

Před nedávnem jsem byla v masážním salónu a vyslechla jsem dvě mladé ženy, jak si povídají o své váze. Obě vážily nějakých 52 kilo a byly to opravdu krásné baby. O to víc mě zarazilo, že se sebou byly nespokojené a neustále řešily nějaké diety, prohlížely se v zrcadle a kritika sebe střídala pochvalu té druhé. Nedalo mi to, abych se do hovoru nezapojila.

Sledování váhy

Největším zabijákem dobrého pocitu a tvůrcem vlastní kritiky je váha. Jestliže se vážíte několikrát za den, vzbuzuje to ve vás neustálé pocity nespokojenosti a sledování váhy vás jen v negaci udržuje. Možná jste kdysi v sedmnácti letech měla 49 kilo a cítila jste se dobře. Aktérka z uvedeného příběhu vážila 49 kilogramů před porodem a po dvou dětech nyní váží 52 kilo! Jednou dobrý pocit z minimální váhy zažila a ví, že váha pod padesát není nereálná. Mozek je schopen vykombinovat si, že ideální váha je právě ona nejnižší, kterou jste kdy zažily. Jenomže v sedmnácti jste byla ještě dívkou, a dnes už jste ženou. Jak v dospívání, tak po porodu se žena hormonálně mění a tělo se jinak uzpůsobuje. Zjištění váhy vám způsobují propady nálad? Vyvarujte se zbytečným spouštěčům a vyhoďte váhu ze svého bytu! Nebudete tak mít možnost neustálé kontroly a začnete více vnímat své tělo.

Srovnávání

Mnohdy máme ze svého těla dobrý pocit, jsme-li doma samy nebo s partnerem, cítíme se skvěle. Pocity nedokonalosti nejčastěji přicházejí tehdy, začneme-li se srovnávat. Najednou nejsme tak hubené a tak hezké. Obzvláště média nám předkládají obrazy ideální krásy v podobě silikonových blondýnek s vyretušovanými křivkami. Je potom opravdu těžké připadat si vedle takového „ideálu“ vůbec normální. Ve srovnání s nimi máme pocit podprůměrnosti. Měla jsem možnost s některými modelkami mluvit, a dokonce ani ony samy se na fotografiích leckdy nepoznávají. Ne že by to nebyly hezké ženy, ale rozhodně nejsou dokonalé. Přestaňte se proto s nimi srovnávat a nechtějte být jako ony. Každá žena je jedinečná, a když své tělo, ať už je jakékoliv, umí hrdě a s láskou nosit, vnitřní krása vyvstane o to více na povrch.

Máte se ráda?

Jestliže váš mozek začíná přemýšlet anorekticky, zamyslete se nad vztahem sama k sobě. Máte se ráda? Jste na sebe hodná, nebo příliš kritická, pochválíte se někdy, nebo si vnitřně vše vyčítáte? „Nejsem na sebe dost tvrdá v jídle. Málo makám. Nemám žádnou disciplínu. Každé kilo navíc je vidět. Muži chtějí jen hubené ženy.“ Takové nastavení nám nabourává vztah k nám samotným, nejen vztah k tělu. Touha po tom naplnit nějaký nesmyslný kult společenské krásy většinou pramení z pocitu vlastní nedostatečnosti. Takový pocit nám vzniká zpravidla v dětství. Zkuste se proto zamyslet, jakým způsobem vám dávali rodiče najevo lásku a to, že jste pro ně důležití. Pochválili vás, nebo vás jen kritizovali? Měli na vás vysoké nároky a v případě nesplnění jste byly ty špatné či odstrčené? Když jste rodičům nevyhověly, měly jste pocity viny? Takové nastavení je důležité uvědomit si a začít na něm z hlediska sebedůvěry pracovat.

Emoční léčba

Nedávejte svému anorektickému mozku podněty k nespokojenosti a začněte jej krmit pozitivními emocemi. Vylepšete vztah k sobě a tělu třeba jen tím, že se každý den podíváte do zrcadla a nedáte svému vnitřnímu kritikovi šanci! Řekněte sama sobě nahlas, že se máte ráda a že se milujete. Pokud vás hlava nutí neustále něco sledovat, zaměřte se jen na ty části těla, které se vám na vás líbí. Postupně si však hýčkejte i zbylé části těla a třeba ve sprše sama sebe pohlaďte a řekněte si, že máte ráda své bříško, stehna, zadeček apod. Je také velmi důležité, jak přistupujete k jídlu. Bezprostředně po jídle se netrestejte vlastní kritikou, ale pochvalte se za to, že jste tělu dodaly to, co zrovna potřebovalo. Budeme-li potraviny konzumovat s pozitivními emocemi, naše tělo je i lépe zpracuje.

Dobrý pocit

Pamatujte, že i když získáte svou ideální váhu díky nezdravému nastavení hlavy, nebudete přesto spokojená. Hluboce zakořeněný pocit nespokojenosti si vždy najde další věc, ve které budete mít pocit vnitřního biče. Důležité je naučit se mít ráda v takové fázi a v takovém těle, v jakém se nacházíte právě teď! Pokud si s tím nevíte rady sama, ráda vám pomohu.