Dítě nebo potrat?

Napsala: Hana Wolf

Jak se k celé situaci postavit? Máte si dítě nechat, nebo jít na potrat? Pokud i vy řešíte tuto existenční otázku, přečtěte si nejdřív tento článek, než se jakkoli rozhodnete. Jeho cílem není soudit, ať už se rozhodnete jakkoli. Byl napsán proto, aby vám pomohl při rozhodnutí, které navždy ovlivní váš život.

Vnímejte své pocity

Až pomine prvotní šok, zkuste se naladit sama na sebe a zeptejte se, co cítíte uvnitř svého srdce. Nenechte se zmást, protože jako první pocit vám může automaticky naskočit strach, zmatení, nejistota a také stud. Ptejte se však sama sebe dál, co je ve vašem nitru? Může se vám stát, že budete cítit velmi hluboko lásku, radost a vlastně i štěstí. Pokud to tak je, snažte se tyto pocity nechat vyplynout na povrch. Prostě jim jen dejte vaši pozornost a nenechte se plně pohltit pocity strachu a nejistoty. Pokud je vaše těhotenství výsledkem nedobrovolného sexu, můžete naopak cítit obrovskou bolest, vnitřní ušpinění a nenávist (ať už k sobě nebo k dítěti, které je uvnitř vás). I v takovém případě je potřeba své pocity vynést na povrch a nedusit je v sobě. Plačte, křičte, vypovídejte se někomu, komu věříte. Hlavně se svými pocity jděte ven.

Udělejte vnitřní rozhodnutí sama

Snažte se zavřít někam do klidu a začněte přemýšlet. Pokud můžete, klidně na pár dní odjeďte. Také bych vám doporučila, abyste o celé situaci někomu řekla. Zvolte si osobu, které důvěřujete a před kterou se nebudete stydět. Otevřeně mluvte o svých pocitech, případně se vyplačte nebo vyvztekejte. Cílem je, abyste ze sebe dostala prvotní pocity, které vás mohou mást v konečném rozhodnutí. Dávejte si však pozor, abyste se nenechala ovlivnit názorem druhé osoby, se kterou si povídáte. Mějte na paměti, že rozhodnutí, které uděláte, je jen a jen VAŠE a že jedině VY za něj ponesete zodpovědnost, nikoli vaše kamarádka nebo sestra. Až ze sebe uvolníte prvotní pocity, stáhněte se do samoty a přemýšlejte nad tím, co cítíte a co vlastně chcete vy. Tento myšlenkový proces je skutečně náročný a může trvat i několik dní. Nemějte z něj strach, dlouhé a hluboké přemýšlení je naopak v tomto případě zcela v pořádku. V jednu chvíli budete mít pocit, jako by si všechno sedlo a docvaklo. Pak můžete svůj proces ukončit a vrátit se takzvaně zpět. Sama si na tento moment pamatuji. Bylo mi 16 let a začala jsem tehdy sexuálně žít se svým prvním partnerem. Ze školy jsem dobře věděla, že žádná antikoncepce není stoprocentní, a tak jsem se rozhodla nad touto otázkou zamyslet. Můj tehdejší přítel ve mně navíc zesiloval pocit strachu z nechtěného otěhotnění, a já jsem se tedy nad tímto tématem rozhodla zamyslet. Výsledkem asi týdenního přemýšlení bylo zjištění, že kdybych otěhotněla (i v 16 letech), rozhodla bych se své dítě přijmout. To mělo za následek fakt, že jsem si ve svém životě velmi dobře rozmyslela, s kým se intimně spojím, a s každým partnerem jsem si připustila myšlenku, že by mohl být otcem mého dítěte. Pokud se nad sexem takto zamyslíte, uvidíte, že se začnete chovat jinak. Velmi často se stává, že nechtěné těhotenství je výsledkem toho, že jste se nad tímto tématem dosud nezamyslela.

Podívejte se na svou situaci s odstupem

Pokud uvnitř vašeho srdce cítíte lásku a pocit štěstí, nenechte ji v sobě udusit. Mnoho žen má strach, že nedokáže své dítě hmotně zabezpečit. Zkuste se však na svou situaci podívat z ptačí perspektivy. Skutečně je vaše situace tak špatná, nebo jste jen vůči sobě extrémně kritická? Opravdu s penězi nevyjdete a vážně nebudete mít kde bydlet? Zkuste si na tyto otázky popravdě odpovědět a také si zcela reálně vybavte, co je to nejhorší, co by se vám mohlo stát z hlediska hmotného zabezpečení. Pokud jste v nefunkčním vztahu, s partnerem se rozcházíte nebo je vaše těhotenství výsledkem náhodného sexu, nebojte se připustit si myšlenku, že budete svobodná matka. V dnešní době je společnost k těmto ženám mnohem benevolentnější než v minulosti. Váš stav vás jen na čas donutí uskromnit se a myslet nejen na sebe, ale i na dítě, které je uvnitř vás. Bude to možná pro vás znamenat, že si budete muset říct o pomoc svým blízkým a na nějakou dobu se vzdát pohodlí, na které jste byla zvyklá. Pokud pracujete s otázkou, že vaše těhotenství přišlo v nevhodnou chvíli a že vám nesedí do plánu, pak možná přišlo právě proto, abyste si uvědomila, že ne všechno můžete v životě naplánovat tak, jak zrovna chcete vy.

Dejte okolí čas

Máte za sebou přemýšlení a nyní jste se rozhodla o vašem těhotenství promluvit před vašimi blízkými. Klíčovou roli zde hraje otec dítěte a vaši rodiče. To jsou ti nejbližší lidé, kteří mohou vaše rozhodnutí svou reakcí velmi ovlivnit. Zde právě nastává kámen úrazu. Mnoho žen totiž spoléhá na okolí a rozhodují se na základě toho, zda je reakce otce dítěte či vašich rodičů pozitivní, nebo nikoli. A nyní je potřeba opět zdůraznit, že rozhodnutí, zda si dítě nechat, nebo jít na potrat, je jedině a pouze VAŠE zodpovědnost. To vy si musíte celou situaci odpřemýšlet. Pokud cítíte, že vás s vaším (i když teď ještě malinkým) dítětem něco spojuje, že vám dává sílu a že k němu cítíte lásku, nenechte se emočně rozbít rozpačitou reakcí okolí. Vzpomeňte si na to, jak vám bylo, když jste se o svém stavu dozvěděla. Nejdřív jste byla v šoku a pocit radosti a lásky se dostavil o něco později. Dejte tedy svému okolí čas a nenechte se pohltit jejich případnou negativní prvotní reakcí. Jestliže budete vyzařovat lásku a radost a na dítě se budete těšit, časem ji začne vnímat i vaše okolí. Přijměte tedy zodpovědnost za svůj stav a nenechávejte rozhodnutí pouze na tom, jestli se váš partner nebo rodiče o vás postarají. Pokud máte tendenci se na vašeho muže zlobit, že vám nechce pomoct a že se k celé situaci staví zády, podívejte se na situaci jeho očima. Je totiž patrně paralyzovaný strachem, že se teď bude muset o všechno starat on, že vy na něm budete viset (jak emočně, tak materiálně) a že si ho dítětem vlastně připoutáte. Zde je důležité vašeho partnera ujistit, že na tuto situaci jste dva a že ji SPOLEČNĚ zvládnete. Muži se častokrát bojí, že nedokážou dát rodině dostatečné zázemí, avšak emoční zázemí je mnohem důležitější než to materiální. V žádném případě partnera neobviňujte, že on může za to, že vy jste těhotná. V této situaci jste skutečně společně a jste to naopak vy, která rozhoduje, koho a kdy si k sobě připustí. Právě proto byste si svého ženství a ženských orgánů měla vážit natolik, abyste svůj poklad dávala skutečně jen tomu, kdo si to zaslouží a s kým cítíte duševní souznění.

Neodsuzujte se

Jestliže jste se rozhodla pro variantu ukončení těhotenství, je důležité, abyste se v tomto rozhodnutí cítila emočně silná. Odpovězte si na otázku, zda potrat opravdu chcete podstoupit a zda je pro vás dítě takovou životní překážkou, že jej do svého života nemůžete přijmout. Je skutečně důležité, abyste ve svém rozhodnutí byla pevná a měla jej postavené na emočně silném základu. Pokud jste se pro ukončení těhotenství rozhodla, ať už je důvod jakýkoli, neodsuzujte se za něj. Spíš si však vezměte z vaší situace ponaučení a nedovolte, aby se to znovu opakovalo.  Důležité je, abyste v sobě nedusila pocit viny a nenávisti vůči sobě. Pokud jste se v minulosti pro potrat již rozhodla a emočně jste situaci neustála nebo cítíte, že ji v sobě nemáte uzavřenou, vřele bych vám doporučila popovídat si o všem s odborníkem. Můžete tak předejít tomu, že vás pocity viny, nenávisti a strachu budou ovládat natolik, až budete mít problém důvěřovat mužům. Podvědomě totiž budete cítit strach, že se vám celá věc může opakovat. S klientkami, které se na mě v této situaci obracejí, řešíme právě proces odpuštění sama sobě zbavováním se pocitů viny a nenávisti ať už pomocí vizualizačních technik, nebo metodou Emočních rovnic.

Dítě je radost, ne starost

Co říci závěrem? Snad jen to, že na nás v dnešním materiálním světě odevšud útočí reklamy a články o tom, jak je dítě luxus a co všechno je pro jeho výchovu nutné a nezbytné a jaké věci potřebuje a bez čeho všeho se neobejde. I když vlastní dítě nemám a nikdy jsem těhotná nebyla, s dětmi jsem strávila ve svém životě spoustu času a ráda vyhledávám jejich čistou a pozitivní energii. Přišla jsem na to, že dítě skutečně potřebuje jen dvě věci: lásku a bezpečí. Nepotřebuje ani nejmodernější a nejluxusnější kočárek, ani ty nejdražší školy a školky, ani větší byt a vlastní pokojíček. To, co skutečně potřebuje, je vaše náruč plná lásky. Nedívejte se proto na dítě jako na starost a závazek, ale jako na radost a štěstí. Protože tam, kde je štěstí a radost, tam je i láska. A láska je to nejcennější, co můžete svému dítěti dát.

Ze srdce Vám přeji hodně štěstí při VAŠEM rozhodnutí.