Meditace jako cesta z úzkosti
Každý, kdo si někdy zažil pocit úzkosti, ví, jak nepříjemný je. Člověk trpící úzkostí pociťuje obrovský strach ze situace, která by mohla nastat a často se tuto situaci bojí vůbec pojmenovat. Těká vlastně v mysli z jedné věci na druhou, není schopen se soustředit, uklidnit se a především svou mysl zastavit.
Napsala: Barbora Sedláková
Ta potom vymýšlí katastrofické scénáře a znemožňuje najít logické řešení, které by dokázalo vše spravit. Úzkostný člověk se zkrátka stává vězněm svých vlastních emocí a negativních myšlenek.
Takto se trápící člověk potom není schopen odpočinku, či klidného spánku, což ho vede do myšlenek stále hlouběji, a udržuje ho tak v bludném kruhu. Člověk zůstává unavený a slabý a tíživé myšlenky se tím pádem objevují stále snadněji. Pokud cítíte strach a úzkost, připadáte si bezradní, právě v tuto chvíli si ale řekněte rázně stop! Takto se nikdo cítit nemusí a i z úzkosti je cesta ven. Vyzkoušejte například meditaci. Účinnou zbraň v boji proti úzkosti, která vám znovu dobije baterky.
Říkáte si, jak na to? Pojďme se spolu podívat na několik základních rad, které vás provedou pravidelnou meditací ke zklidnění mysli.
Meditaci má mnoho lidí spojenou s východními filozofiemi a mnichy sedícími hodiny nehnutě v pozici lotosového květu. To je ale obrovská škoda. Nemusíte být trénovaný mnich ani mít hodiny volného času, abyste se mohli meditaci naučit a čerpat z jejích četných výhod. K meditaci stačí i pár minut, které vaše tělo i mysl uklidní, zpomalí, uvolní, a dovolí vám tak zastavit cyklické negativní myšlenky a načerpat sílu pro aktivní spokojený život.
Meditace je vlastně stav bdělého vědomí, kdy se obvykle nejvíce koncentrujeme na vlastní dech. Správné dýchání je opravdu lék a koncentrace na něj pomáhá naší mysli přestat vzpomínat a přemýšlet. Umožňuje nám vnímat přítomnost v nás tady a teď. V momentě, kdy se naučíme svou mysl zklidnit, začneme vnímat realitu bez zkreslení strachem. Zkrátka takovou, jaká opravdu je.
Navodit meditativní stav z počátku nemusí být jednoduché. Vždyť v naší kultuře jsme zvyklí svou mysl neustále zaměstnávat. Především ve velkých městech je život velmi hektický a dnešní člověk se jen zřídkakdy zastaví. Znáte to sami. Děti, práce, rodina, partner, uvařit, vyprat, vyžehlit, hluk, reklamy, světla, doprava… Vytrvat se ale vyplatí. A zdařilá meditace vám bude časem obrovskou odměnou.
Připravte si prostor
Místo pro meditaci si zvelebte. Zapalte si svíčku, vonnou tyčinku, vykuřovadlo nebo například jen aroma lampu. Vypněte telefon a ujistěte se, že vás v meditaci nebude nikdo a nic rušit. Pusťte si příjemnou meditační hudbu, zhluboka se nadechněte a uvolněte se. Nikdy nemyslete na to, že se vám meditace musí podařit. Z počátku může být vaše mysl neklidná. Toho se ale nebojte. Jedná se o mentální cvičení. Když jdete poprvé do posilovny, také neuzvednete dvacetikilovou činku. Pokud budete ale docházet pravidelně, časem to pro vás bude hračka.
Pohodlně se usaďte
V meditaci nejde o změnu stavu vědomí. Neměli byste u ní usínat. Proto je dobré vybrat si raději polohu v sedě. Sednout si můžete například do tureckého sedu s rukama položenýma dlaněmi vzhůru, kdy spojíte palec s ukazováčkem, nebo si pravou dlaň položíte do levé a budete se lehce dotýkat palci. Spojené ruce potom volně položte do klína. Vždy ale hlídejte vzpřímení páteře. V tureckém sedu je proto příjemné podložit si zadek vysokým polštářem, vytáhnout se zpříma za hlavou a uvolnit hrudník, ramena a krční páteř. Představte si, jakoby Vás někdo vytahoval vzhůru za nitku vedoucí z temena vaší hlavy.
Pro koho je poloha v tureckém sedu nepříjemná, může se vzpřímeně posadit i na židli. V tomto případě ale nikdy nekřižte nohy. Vždy je nechte stát rovně v pravém úhlu.
Uvolněte se
K uvolnění vám nejlépe poslouží váš vlastní dech. Vědomě jej prodlužujte a zpomalujte. Představte si, jak prodýcháváte postupně celé tělo až do konečků vašich prstů u nohou. Soustřeďte se postupně na každičkou část vašeho těla a představujte si, jak se s každým vaším výdechem uvolňuje a jako by roztéká. Začněte například odshora. Uvolňujte postupně vaše vlasy, uši, oči, nos, tváře, zuby, jazyk, rty, celou lebku, krk, ramena, paže, lokty, předloktí, zápěstí, dlaně, všechny vaše prsty na rukou, klíční kosti, hrudník… a tak dále až po konečky vašich prstů u nohou.
Meditujte
Do meditace se vám zprvu mohou vkrádat různé myšlenky. To je také naprosto v pořádku. Nezlobte se na ně ani na sebe. Nechte je volně plynout a jen je pozorujte. Představte si v duchu velkou krabici, do které své tíživé myšlenky odkládáte. Za každou z nich krabici pečlivě zavřete. Pak už vás tyto myšlenky rušit nebudou. Představujte si během meditace jasné bílé světlo, které do vás proudí skrze temeno vaší hlavy a naplňuje postupně celé vaše tělo. Každičkou buňku vašeho těla. Až už světla budete úplně plní, dovolte mu proudit skrze vaše kožní póry z vašeho těla ven. Nechte ho vytlačit všechnu úzkost a tíseň. Dovolte mu zaplnit celou místnost, celý dům nebo byt, celou ulici. Dovolte mu vytvořit kolem vás velký jasně bílý ochranný štít. V duchu si můžete opakovat například různé afirmace. Krásnou afirmací mohou být věty typu „Jsem uvolněný, klidný a silný. Můžu dokázat vše, co budu chtít.”
Návrat do bdělého stavu
Návrat z meditace by měl, stejně jako cesta do ní, probíhat pozvolně a plynule. Soustřeďte se proto znovu na svůj dech a jednotlivé části těla. Tentokrát postupujte směrem vzhůru. Zahýbejte proto nejprve prsty u nohou, poté celými chodidly, kotníky, lýtky a holeněmi, koleny a tak dále až k hlavě. Se stále zavřenýma očima si dejte dlaně před oči a zamrkejte. Poté dlaně stáhněte a oči nechte otevřené.
Gratuluji. Svou první meditaci jste zvládli výborně.
Meditačních technik je samozřejmě nepřeberné množství a jejich přínos pro naši psychiku je opravdu znatelný.
Pokud chcete s postupem meditací nebo s jinými technikami proti úzkostem a strachu pomoci, ráda se vám budu věnovat ve svém programu Zbavte se strachu, úzkostí a uvolněte váš vnitřní potenciál. Pokud toužíte zregenerovat a pročistit své tělo i mysl, navštivte můj workshop Základy detoxikace těla a mysli.
Napsat komentář