Nebuďte ta druhá!
Ve svém životě se častokrát setkávám se ženami, které ač jsou krásné, inteligentní a samostatné, mají pocit, že jsou vždy na druhém místě. Je jedno, zda se jedná o vztah, práci, kamarádky, později i děti.
Tyto ženy, ačkoli se okolí mohou zdát dokonalé, trpí pocitem, že jsou vždy na druhém místě a nikdy nemohou být v ničem nejlepší. Kam ale potom takové pocity vedou? Odkud se vlastně tyto pocity berou? Na tyto otázky se vám dnes pokusím odpovědět.
Vše začíná v dětství
Pamatujete si, jaké to bylo, když jste vyrůstala? Jako malé dítě jste měla dostatek pozornosti a lásky, rodiče i prarodiče z vás byli nadšení, vše bylo veselé a spokojené. Jenže pak se narodil váš mladší sourozenec a vy jste už jako malá holčička pocítila, že všechna láska k vám se jakoby přesunula někam jinam. Když jste chtěla pohladit, začali vám rodiče říkat, že vy už jste ta velká a že se maminka teď musí starat o miminko. V tuto chvíli se ve vás mohl zrodit pocit, že o lásku musíte bojovat a abyste měla lásku a pozornost, musíte být ta hodná holčička. Tento hluboce zakořeněný pocit vás pak chtě nechtě provází celým vaším životem, a co hůř, často vede k vašemu nízkému sebevědomí.
Projevy v běžném životě
Ženy, kterým se v dětství dostávalo málo lásky, a měly pocit, že jsou ty druhé, se snaží okolí dokázat, že i ony umí být ty nejlepší, a o své místo na slunci bojují. Jenže tento myšlenkový proces je na konci dne kontraproduktivní. Proč? Protože je vyvíjena až přílišná snaha na pozitivní výsledek. Čím víc něco chceme a jdeme si za tím, tím víc jsme frustrováni, že se nám to nedaří nebo že to trvá tak dlouho. Potom se stává, že příliš tlačíme na pilu, kýženého úspěchu stejně nedosáhneme, a když už, stojí nás to obrovské úsilí. Pořád totiž musíme dokazovat, že my si naše místo na slunci zasloužíme. Není pak divu, že okolí svým chováním začneme lézt na nervy. Ve snaze být ta hodná, aby nás druzí měli rádi, totiž přicházíme o svou přirozenost. Jen se lopotíme za výsledkem. Správně bychom měly věci nechat plynout a začít pracovat na sobě a svém sebevědomí, abychom se vymanily z pocitu, že jsme věčně na druhém místě.
Chování v partnerství
Pokud máte v životě obecně pocit, že o své místo musíte bojovat a lásku si zasloužíte jedině poslušností, jak si myslíte, že se budete projevovat v partnerském vztahu? Většinou je vztah založen na tom, že žena k partnerovi vzhlíží jako k autoritě, a aby získala lásku, snaží se dělat vše, co mu vidí na očích. Bohužel i přes veškerou snahu bude mít neustále pocit, že je ve vztahu ta druhá, a také se bude bát, že jednoho dne může přijít někdo lepší než ona a milovaného partnera jí odvede. Taková žena si totiž nikdy nebude připadat dokonalá a neustále se bude srovnávat s okolím, které vždy bude vidět jako lepší, než je ona sama. Navíc hrozí nebezpečí, když se takové ženě narodí dítě. Pokud se bojí o ztrátu milovaného partnera a má pocit, že je vždy ta druhá, může dojít k tomu, že v dítěti začne vidět konkurenci, která jí bere lásku partnera. Stává se, že ženy začnou na své dítě žárlit. Tyto pocity pak dusí v sobě, protože nejsou morálně přípustné.
Jak z toho ven?
Již jsem se zmínila, že vše začíná v nás samých a musíme tedy řešit problém tam, kde vzniknul. Je potřeba jednak vypátrat příčinu toho, proč máte pocit, že jste na druhém místě, a také začít s praktickými technikami, které vedou k odblokování pocitu méněcennosti. S nalezením příčiny si můžete vystačit sama, popřípadě se můžete obrátit na specializovaného kouče. Škola pro ženy má na tuto problematiku speciální koučinkový program, který vám pomůže nalézt lásku sama k sobě. Co se týče praktických technik, je potřeba, abyste si uvědomila, že každý člověk je jiný. Něčím vynikáme a něčím jsme průměrní. Vezměte si tužku a papír a napište si všechny vlastnosti, ve kterých jste nadprůměrná. Za ně se následně pochvalte a snažte se je v životě co nejvíce uplatnit. Také se pochvalte za všechny své životní úspěchy. Máte pocit, že žádné úspěchy v životě nemáte? Určitě jste měla pár snů, které se vám následně splnily. Za všechny z nich je třeba si poděkovat, abyste se naučila vážit si sama sebe a ne se pořád jen za něčím hnala. A moje poslední rada? Přestaňte soutěžit. V čemkoli. Kolikrát mezi sebou ženy podvědomě soutěží v tom, která je hezčí, chytřejší, kreativnější, úspěšnější, která je lepší matka a tak dále. Našlo by se toho spousta. Vaším úkolem je přijmout se taková, jaká jste, a nepochybovat o své jedinečnosti. Vždyť je přece skvělé, že jsme každá dobrá v něčem jiném. Můžeme pak totiž své síly spojit a vytvořit něco jedinečného.
Trápí vás nízké sebevědomí a máte problémy přijmout se ve své přirozenosti? Přesně pro vás je tu koučinkový program Umění sebedůvěry.
Napsat komentář