Příznaky deprese – jak poznám, že jsem v depresi?

Napsala: Bc. Eva Radilová

Nebudu dnes mluvit o klinické či těžké depresi. Ráda bych vysvětlila, že depresí je několik kategorií či typů, z nichž každý se liší ať již délkou trvání, intenzitou či opakováním, a tedy i potřebou léčby. Jedno mají všechny společné. Není rozhodně dobré ignorovat jejich příznaky, ani průběh. V tomto článku se budu spíše věnovat příznakům lehké a středně těžké formy deprese.

Jak poznám, jestli moje špatná nálada je deprese, nebo ne?

Forma lehké a středně těžké deprese se vyznačuje především výše zmíněným poklesem aktivity, poklesem zájmu o kontakt s druhými nebo jakoukoliv činnost. Přestože v takovém stavu jste stále schopni udělat, co je potřeba, dodržovat rutinu, hygienu a chodit do práce, je pro vás vše spíše vysilující a náročné, v kontaktu s druhými se musíte nutit do úsměvu a soustředěnosti. Odpočinek ani dlouhý spánek nestačí a cítíte se celkově zpomaleni, je těžké se pro cokoliv nadchnout, radovat se. Spíš byste chtěli jenom klid. Hlavou vám rotují myšlenky o tom, co je špatně, jak je možné, že všichni kolem jsou spokojení, žijí, něčemu se věnují a vám se nic nechce, nic vám nepřináší radost, do všeho se musíte nutit.

Co když na mě deprese „padne“ jen jednou za čas?

Je otázkou, co myslíte tím „jednou za čas“. Pokud je to každý víkend, kdy jste například sami doma, pokud je to pouze tehdy, když jste sami doma nebo jakmile se vidíte s konkrétním člověkem, když máte jít do práce, když máte ráno vstát, když se zastavíte a nemáte hned další aktivitu, když se napijete alkoholu, pravidelně po pár týdnech, pravidelně po pár měsících, každé jaro, každý podzim…

Vše výše uvedené rozhodně stojí za hlubší prozkoumání, pokud se jedná o pravidelné depresivní nálady, černé myšlenky o současnosti, minulosti, budoucnosti, o sobě sama nebo o vlastních úspěších, nechuť k jakékoliv aktivitě, činnosti nebo nezájem o kontakt s lidmi, únavu až apatii, jedná se jednoznačně o depresivní stavy.

Co když depresi nechám tak, vymizí ty stavy časem?

Pokud takový stav trvá i několik dní, můžete si začít myslet, že nic nezvládáte, že nic neuděláte, frustruje vás, že se vám do ničeho nechce a celý den prosedíte doma, což má tendenci vaši depresi ještě prohlubovat. Časem se z občasných černých dní může stát několik dní trvající propad s výčitkami, sebeobviňováním a dlouhodobě mají deprese tendenci se spíše zhoršovat. Buďto se prohlubují, prodlužují, v horším případě obojí. To se samozřejmě pojí se ztrátou sebedůvěry, výčitkami svědomí, nesoustředěností, nerozhodností, poruchami spánku a chutí k jídlu, celkovým útlumem nebo naopak agitovaností a může se rozvinout až v sebevražedné myšlenky. Celkově má pak deprese také vliv na imunitní systém a celkovou únavu a slabost v těle.

S kým mám tedy depresi probrat, když se rozhodnu s tím něco udělat?

Ne každý depresivní stav je hned otázkou medikace a návštěvy lékaře psychiatra. Pokud jste si vědomi vracejících se či opakujících se depresivních stavů nebo se v něm momentálně nacházíte, je dobré si zvolit jednoho či dva konzultanty, kteří se tímto tématem zabývají. Můžete zvolit psychoterapeuta či psychologa, a pokud jste spíše typem člověka, který se na návštěvu psychoterapie necítí, doporučuji vám zvolit životního kouče, který se citlivě doptá na váš stav, prozkoumá s Vámi jeho možné příčiny a účinnými technikami vám může pomoci najít ve vašem životě to, čím se do daných stavů dostáváte. Následně zvolí vhodný postup k tomu, abyste si dokázali do svého života zařadit nové návyky jak v myšlení, tak v jednání, a abyste se konkrétních stavů postupně zbavovali. Když si zvolíte instituci nebo člověka, který na vás působí důvěryhodně, objednejte se nebo si domluvte zkušební schůzku. Je důležité, aby vám daný člověk vyhovoval a budil ve vás důvěru. Nebojte se poděkovat a zkusit jiného, je hlavní, abyste se na schůzce cítili dobře a bezpečně, a to i přesto, že se s daným člověkem uvidíte poprvé.