Proč nebýt vztahovým fénixem

Nemálo z nich do svých partnerských vztahů vnáší nezdravě velké úsilí nebo přílišné kompromisy. Často se také jejich pohoda odvíjí od pohody partnera. Všechny tyto postoje ale nezdravě vyčerpávají jejich energetický barel. Každý večer pak symbolicky shoří únavou, aby ráno znovu vzlétly.

Dříve či později začne vznikat problém v jejich energetické nerovnováze. Jejich nejdůležitějším zdrojem sil bývá často spánek. Ten ale pro udržení zdravého partnerského vztahu nestačí. Pro udržení životní spokojenosti je potřeba dopřávat si také zdroje dopující naši psychiku a duševní sílu.

Jeden z důvodů, proč si osvojit také psychický dopamin, je neuvěřitelná inteligence našeho organismu. V momentě, kdy přestaneme o svoji fyzickou i duševní rovnováhu pečovat, začne si hledat novou tzv. kompenzační rovnováhu (příkladem budiž cukr, káva, energy drinky). Ta je ale vykoupena zásahem do nejhlubších vrstev. Jedeme ze zásob a naše imunita se otřásá v základech. Časem tak svoji moc oslabíme natolik, že se dostaví nemoc.

Jak se tedy mytologický symbol může prolínat do vašeho partnerství? Tyto 4 znaky vás prozradí:

Často řadíte zpátečku

Partnerovi se něco nelíbí nebo s něčím nesouhlasí tak nakonec souhlasíte také a přizpůsobíte se. Kompromisy mají ve vztahu své místo, ale měly by být oboustranně vyvážené. Častými jednostrannými ústupky si totiž postupně zmenšujete svůj osobní prostor na úkor druhého partnera. Podvědomě se tak začnete stavět do submisivní role a vzdáváte se své zodpovědnosti za vztah. Přicházíte o své hranice i o svoji hodnotu. Časem se ve vás začne hromadit zadržovaná nespokojenost, která může partnerský vztah přeladit na frekvenci křivdy a zloby. Pokud často ustupujete, je dobré zamyslet se nad důvody neochoty vyjádřit svůj nesouhlas či strachu z konfrontace.

Veze se ten druhý

Vy jste kůň, partner žokej. Většinu oddřete vy. Jste hlavním iniciátorem všech výletů, dovolených či kulturních akcí. Druhý partner se aktivit sice účastní, ale vaši snahu nijak neocení. Časem ho tento model začne nudit natolik, že už se nebude chtít účastnit mentálně ani fyzicky. Všechno bude na vás. Svou snahou všechno zařídit berete svému partnerovi jeho část zodpovědnosti za vztah. Posilujete tak jeho nechuť do vztahu vnášet jakoukoliv vlastní iniciaci. Jdete proti přirozenosti partnerského naprogramování, tj. pokud muž nemusí o nic usilovat, začne se nudit. A to může být začátek konce. Pokud se v této situaci nacházíte, zkuste se zamyslet nad důvody vaší snahy přebírat zodpovědnost za druhé a časté potřeby fungovat v aktivním modu.

Čekáte na Godota

Svého partnera často omlouváte, opakovaně mu odpouštíte a věříte, že příště už vás vyslechne nebo že už mu „to“ konečně dojde. Pokaždé se ale najde důvod, proč to zase nevyšlo a proč vás opět nepodpořil, zkritizoval nebo zase na něco zapomněl. Pokud potřeby svého partnera stavíte nad potřeby své, partnera přirozeně podněcujete k sobectví.

Stokrát nic umořilo vola…říká se. A věřte mi, že počítat do stovky se opravdu nevyplatí. Je to vysilující a s velkou pravděpodobností se nikdy nedočkáte. Kořen problému je ve vašem očekávání. Nestojí totiž na reálných základech. Často bývá spojeno s bolestivými vzpomínkami z minulosti, kdy jste zažívali pocity méněcennosti a nepřijetí.  Ty ve vás udupaly veškerou odvahu převzít věci do svých rukou, a proto raději vyčkáváte.

Chronické promiň

Omlouváte se za každou maličkost. Tím ale zesilujete polaritu viny a sebemrskáním ji neodstraníte. Podvědomě si tak ubíráte sil a připravujete se o schopnost řešit věci s rozvahou, pevností a klidem.

Častá potřeba se omlouvat často vypovídá o zraněném sebevědomí, které v dětství či citlivém adolescentním věku naráželo na nepřiměřenou kritiku či autoritativní výchovu. Pocit nejistoty vám navíc bere přirozenou schopnost se umět bránit a chránit si své hranice.

V mytologii se praví, že kdo by chtěl bájnému Fénixovi ublížit, ten by se se zlou potázal. V reálném světě si ale býváme největším nepřítelem právě my sami.

Princip rovnováhy spočívá v tom, že můžeme dostat pouze to, co máme rozvinuto u sebe. Pakliže si sami sebe dostatečně nevážíme a nejsme pro sebe tou nejdůležitější bytostí, respekt, podpora a láska nemohou přicházet ani z nejbližšího okolí. 

Harmonický partnerský vztah je dřina a je potřeba o něj neustále pečovat. Každý partnerský vztah je také zároveň cennou zkušeností a příležitostí k hlubšímu sebepoznání. A právě v momentě, kdy víme, kdo jsme a umíme si sami sebe vážit, potkáváme ty partnery, se kterými máme nejvyšší šanci prožívat vzájemnou blízkost a partnerskou harmonii.