Syndrom vyhoření – jak ho řešit a jak mu předcházet?
Syndrom vyhoření je velmi častým důvodem, proč mě klienti vyhledávají. Patří mezi ně nejen vrcholoví manažeři, podnikatelé, ale také běžní lidé. Tento problém se týká mnoha profesí a je častější, než by se mohlo zdát. Jak tedy syndrom vyhoření řešit a jak mu předcházet?
Co je syndrom vyhoření?
Syndrom vyhoření je stav velké únavy, která je zapříčiněná psychickým vypětím a vyčerpáním organismu. Zpravidla se vyskytuje u vrcholových manažerů, lidí v řídících pozicích, podnikatelů, ale není výjimkou ani u jiných profesí. Sama jsem se setkala s lékaři, účetními, učiteli, maminkou na mateřské dovolené. Dlouhodobé vyčerpání, stres a únava pak vedou k obrannému mechanismu, kdy se tělo tlaku začne bránit. Člověk, který trpí syndromem vyhoření, pak není fyzicky ani psychicky schopný ve svém povolání setrvat a tělo začne postupně vypovídat službu. Život takového člověka je pak spíše šedý a fádní, provází jej pocity úzkosti a nervozity z toho, jak fungovat dále a plnit své závazky.
Co mám dělat, pokud trpím syndromem vyhoření?
První pomocí při syndromu vyhoření je srovnání si priorit. Ačkoli se to na první pohled nezdá, příčinou syndromu vyhoření je nízké sebevědomí. Jak sebevědomí souvisí se syndromem vyhoření? Zcela jednoduše. Za roky praxe jsem u klientů vypozorovala dva příznaky: buď si neumějí jasně stanovit hranice, a tak je na ně nakládáno příliš mnoho práce, nebo mají pocit, že jsou nepostradatelní a že se bez nich jejich tým, firma nebo kolegové neobejdou. Kladou na sebe tedy čím dál větší nároky, protože mají pocit, že bez nich vše přestane fungovat. Pokud se vás syndrom vyhoření týká, dejte na první místo sebe a vaši potřebu odpočinku. Dřív než vám váš mozek vypoví službu, odjeďte na dovolenou nebo alespoň celý víkend věnujte jediné věci: spánku a relaxaci. Skutečně dejte sami sebe a váš odpočinek na první místo. Pokud to neuděláte, hrozí vám, že tělo zkolabuje a vy strávíte měsíce (někdy i roky) zotavováním.
Jak syndromu vyhoření předejít?
Velmi důležité je jasné stanovení si hranic a priorit. Skutečně se nebojte dát sami sebe na první místo a uvědomte si, že pokud pojedete dlouhodobě na rezervy, moc daleko nedojedete. Mějte proto na paměti, že se o sebe potřebujete začít starat. Je to stejné jako s autem: jestliže často jezdíte stylem brzda plyn, vaše auto se rychle zničí. Aby vám auto sloužilo, potřebujete do něj také investovat. Sem patří pravidelné servisní prohlídky, výměna oleje a kvalitní pohon, který do něj budete tankovat. Stejně je to i s vámi. Nebojte se investovat do sebe a svého duševního a fyzického zdraví. Věnujte se relaxaci, pobývejte často v přírodě, udělejte si čas sami na sebe, dostatečně spěte a jezte zdravě. Chce se vám odpovědět: „Na to já ale nemám čas?“ Pak si uvědomte, že život je otázkou priorit. Pokud si na sebe čas neuděláte, vaše tělo vás donutí. Po dobrém, ale i po zlém. Zažila jsem klientku, která přílišným přetížením ztratila schopnost pamatovat si. Její mozek již nemohl přijímat další informace. Tehdy byla „nucena“ vzít si půl roku dovolené a skutečně vypnout. Musela se naučit pracovat se svou energií a nevyčerpávat se. Jsou však i lidé, kteří končí hospitalizací, a to jen proto, že buď neumí říct dost, nebo si myslí, že to bez nich nepůjde. Uvědomte si tedy, že nejste-li energeticky naplnění vy sami, nemůžete tak ani dávat. A žádná práce nestojí za vaše zdraví.
Nevíte-li jak dál, nechte si poradit. Ráda vás touto životní událostí provedu, abyste se cítili ve vašem životě co možná nejlépe.
Napsat komentář